Fototerapie jako metoda chronobiologické léčby představuje správně načasované působení světlem vhodné intenzity a spektrálního složení na člověka za účelem léčení deprese nebo úpravy rytmu spánek–bdění.
Na těchto stránkách používáme zkratku ChBFT.
Smyslem těchto stránek je přiblížit metodu ChBFT odborné i široké veřejnosti, nabídnout technická řešení, upozornit na skutečnost, že tuto léčbu proplácejí veřejné zdravotní pojišťovny, a tak přispět k jejímu zavedení do běžné psychiatrické praxe.
Více: Pilotní projekty.
Chronobiologická fototerapie nachází využití při léčbě deprese, a to nejen sezónní, ale i nesezónní depresivní poruchy a bipolární poruchy. ChBFT má rychlejší nástup účinku (dny) než psychofarmaka (týdny), její účinek se však v případě vysazení po několika dnech vytrácí a je tedy nezbytná pravidelná aplikace. Při kombinované léčbě je rychlé zlepšení následně stabilizováno medikací.
ChBFT je založena na vědeckých důkazech a její účinky jsou zdokumentovány mnoha studiemi publikovanými v renomovaných časopisech. Nejedná se tedy o alternativní medicínu.
Objevy cirkadiánního rytmu, světlocitlivých gangliových buněk sítnice a centrálních hodin v suprachiazmatických jádrech dávají terapeutickému využití světla anatomický a fyziologický základ.
Helioterapie, léčba slunečním světlem, je známa už od Hippokrata, Galéna, Avicenny či Paracelsa. Více: viz historie.
Přirozené denní světlo, noční tma a jejich pravidelné dynamické střídání jsou nejsilnějším podnětem pro seřizování centrálních hodin organismu. U ležících pacientů je osvětlení denním světlem závislé na stavební dispozici a orientaci pokoje i na roční době. Umělé osvětlení pokojů nedokáže ve většině případů nahradit nedostatek denního světla a pacientovi chybí světelný podnět pro synchronizaci biologických hodin. Postupně tak může dojít k narušení jeho časového rytmu. Aplikací chronobiologické fototerapie lze tento časový rytmus obnovit.