stručná exkurze do jiných oborů
Pojem fototerapie pochází z řeského φῶς (fos) = světlo a θεραπεία (therapia) = léčba. Označuje řadu rozdílných metod, jejichž společným rysem je léčebné použití světla.
Světlem se zde rozumí jak elektromagnetické záření o vlnové délce 380–780 nm (tj. schopné způsobit u člověka zrakový vjem přímo), tak v některých případech i přilehlé ultrafialové (UV) nebo infračervené (IR) záření.
ChBFT je metodou transokulární, tj. působící přes oko.
ChBFT je metodou „informační“, nikoliv „energetickou“.
Fototerapie hyperbilirubinemie u novorozenců a kojenců je založena na izomerizaci krevního trans-bilirubinu na ve vodě rozpustný cis-bilirubin působením modrého světla (λ = 450 ± 25 nm).
Dermatologická fototerapie zahrnuje kromě světla i infračervenou a ultrafialovou oblast. Aplikace sahají od aktivace při fotodynamické léčbě (fotochemoterapie) přes přímé působení UVA záření na nežádoucí organismy (PUVA, Finsen), přes UV-B záření až po destrukci nežádoucí tkáně výkonnými lasery.
Generování dvojnásobné frekvence u laseru v nelineárním prostředí (SHG) – červené nebo infračervené záření proniká do větší hloubky tkáně, kde z něj na kolagenu vzniká UV záření („slučování fotonů“) poloviční vlnové délky.
Laserové aplikace v očním lékařství.
Kosmetická, rekonvalescenční a anti-aging fototerapie je založena na stimulaci tvorby kolagenu pomocí červeného světla a blízkého infračerveného záření (600–750 nm – kolagenové zdroje), lasery.
Transkraniální fotobiomodulace představuje přímé působení světla na mozek přes lebku (NIR, λ ≈ 700–1000 nm) .
Fototerapeutická léčba a prevence diabetické retinopatie – noční osvit očí modrozeleným světlem (λ ≈ 507 nm) přes zavřená víčka.
Fototerapií se rovněž nazývá psychologický postup práce se vzpomínkami s pomocí fotografických snímků klienta, jeho rodiny apod.
Některé další formy fototerapie spadají do alternativní (tj. nikoliv evidence-based) medicíny.